Doktorské studium – studijní programy

Novinky pro akademický rok 2021/2022:

Pro nový akademický rok je možné započíst postgraduální studium ve dvou termínech. Buďto od března 2021 (nový termín) nebo od října 2021 (běžný termín). Pro nástup od března 2021 podávejte přihlášky do 31.12.2020. Po uzavření podávání přihlášek na tento nový termín bude možné podávat přihlášky pro běžný nástup ke studiu. Uzávěrka přihlášek pro nástup v říjnu 2021 je 30.4.2021.

 Kartografie, geoinformatika a dálkový průzkum Země

 

Podrobnosti o programu Kartografie, geoinformatika a dálkový průzkum Země

Popis programu

Hlavním oborem doktorandského studia je vědní obor geoinformatika, který zahrnuje širokou problematiku získávání informací o prostředí na naší planetě. Patří do ní studium otázek pořizování prostorových dat metodami dálkového průzkumu včetně fotogrammetrie, skladování prostorových dat v databázích a tvorba databází, tvorba modelů krajiny a jejích prvků a objektů včetně kartografických modelů, analýza prostorových dat a získávání informací o krajině s využitím nástrojů geografických informačních systémů. Dále obrazové analýzy, vizualizace a prezentace prostorových dat a informací v podobě klasického i elektronického kartografického díla a jejich zpřístupnění a distribuce prostřednictvím Internetu.

Řešená témata

  • Tvorba 3D modelů reliéfu
  • Vývoj zastavěného povrchu s využitím GIS
  • Tvorba databáze pro prostorová data
  • Zpracování hyperspektrálních dat
  • Radarová interferometrie
  • Sledování změn krajinné pokrývky
  • Využití družicových dat v krizovém řízení
  • Analýza starých map, atlasů a glóbů

Požadavky

◍ Fyzická geografie a geoekologie

Podrobnosti o programu Fyzická geografie a geoekologie

Popis programu

Studijní program postgraduálního doktorského studia „Fyzická geografie a geoekologie“ navazuje na stejnojmenný studijní program magisterského studia. Ve specializacích je program zaměřen na celou šíři fyzické geografie:

  • Rozvíjí jednotlivé základní vědní disciplíny, které studují dílčí subsystémy krajinné sféry: Geomorfologie a paleogeografie kvartéru, klimatologie a meteorologie, hydrologie, biogeografie, pedogeografie a geoekologie.
  • Zabývá se syntézou geografického prostředí, kterou zajišťuje komplexní fyzická geografie. Vedle vztahů mezi přírodními složkami geografického prostředí se věnuje i interakcím mezi fyzickogeografickou a socioekonomickou sférou.

Řešená témata

  • Zákonitosti a dynamika prostorového rozšíření periglaciálních jevů v alpinském bezlesí Vysokých Sudet a Karpat
  • Metody výzkumu glaciálního a postglaciálního reliéfu v prostředí hercynských středohor střední Evropy
  • Výzkum sesuvů a dalších geodynamických rizikových procesů
  • Projevy geotektoniky v reliéfu vybraných horských jednotek Česka
  • Vznik a vývoj fluviálních akumulací
  • Vlastnosti klimatických sezon významné pro lidské zdraví
  • Morfologické, sedimentologické a limnologické poměry jednotlivých genetických typů jezer
  • Biologické hodnocení jakosti vody – srovnávací studie říčních toků a jezer fluviálního původu Modelování plošných zdrojů znečištění v podmínkách měnícího se využití území
  • Kvalita vody a sedimentů ve fluviálních jezerech Česka
  • Hodnocení ekohydrologického stavu vodních toků v kontextu Rámcové směrnice ochrany vod EU
  • Dlouhodobé změny poříčních ekosystémů v nivách toků postižených extrémními záplavami
  • Využití matematických modelů pro simulaci srážko-odtokových procesů v závislosti na změnách využívání krajiny
  • Recentní změny krajinného pokryvu v Česku a ve střední Evropě
  • Změny ve využívání krajiny a problematika opuštěné půdy
  • Ekologická sukcese na opuštěných a disturbovaných plochách
  • Metody a výzkumné aplikace dendrochronologické analýzy

Požadavky

◍ Sociální geografie a regionální rozvoj

 

Podrobnosti o programu Sociální geografie a regionální rozvoj

Popis programu

Předmětem studia je geografická organizace společnosti a její vývoj. Jedná se zejména o analytická a syntetická hodnocení systému osídlení a procesu urbanizace, hierarchického uspořádání regionů, územní diferenciace v rozmístění sociálních a ekonomických jevů a stanovení úlohy podmiňujících faktorů. V aplikačním smyslu toto studium navazuje na řešení problémů regionálního rozvoje, administrativního členění, řešení různých typů lokalizačních úloh atd. Specifický význam je dále přikládán studiu interakce společnost, resp. člověk a přírodní prostředí a navazujícím problémům sociální ekologie. Specializované zaměření dále představují problémy spojené s jednotlivými socio-ekonomicko geografickými obory jako je geografie obyvatelstva (např. struktura a vývoj migračních vztahů, jejich motivací), geografie zemědělství, geografie průmyslu (např. lokalizační faktory), geografie služeb (např. hierarchická diferenciace obslužných zařízení středisek).

Řešená témata

  • Komplexní problémy geografické organizace společnosti
  • Prognóza urbanizace
  • Předpoklady vývoje sociálně-ekonomické regionální diferenciace
  • Regionalizace a územní členění
  • Předpoklady migračního vývoje
  • Regionální rozdíly v úmrtnosti obyvatelstva

Požadavky

 

◍ Regionální a politická geografie

Podrobnosti o programu Regionální a politická geografie

Popis programu

Program je zaměřen na regionální a politické aspekty interakcí lidské společnosti a prostředí. Studovány jsou regiony na různých řádovostních úrovních (od lokální ke globální), jejich specifika, problémy a procesy, kterými jsou tyto regiony utvářeny.

Studium je cíleno na oblasti Česka i na zahraniční země. Zkoumána jsou témata týkající se:

  • politické geografie a geopolitiky
  • regionálního rozvoje
  • trvale udržitelného rozvoje
  • cestovního ruchu a rekreace
  • rozvoje dopravních systémů
  • mezinárodního rozvoje a rozvojových studií
  • globalizace a globálních problémů
  • kulturní geografie
  • geografie obyvatelstva a migrace

Řešená témata

  • Příhraniční regiony, periferní oblasti a jejich rozvoj
  • Geografie voleb
  • Vývoj geopolitických poměrů
  • Geografické aspekty nacionalismu
  • Regionální identita a procesy, které ji formují
  • Česko a EU, procesy evropské integrace
  • Cestovní ruch v Česku i v mezinárodním kontextu
  • Přírodní zdroje v procesech rozvoje
  • Otázky a problémy rozvoje mimo-evropských zemí a regionů
  • Zahraniční rozvojová spolupráce

Požadavky

Obecná geografie

 

Podrobnosti o programu Obecná geografie

Popis programu

Obecné otázky geografie jako program doktorského studia představuje snahu o nalezení styčných/průřezových témat, která propojují dosavadní programy doktorského studia. Prudký rozvoj geografických oborů v posledním půlstoletí vedl totiž k jejich mimořádné diferenciaci, přičemž společný jmenovatel jednotlivých oborů byl oslaben. Posílení vzájemných vazeb mezi jednotlivými obory geografie představuje důležitý úkol jak pro další vývoj geografie jako vědy, tak pro uspokojování aktuálních potřeb společnosti. Souvisí to se skutečností, že současná krajina jako objekt geografického studia doznává zásadních změn jak v úrovni lokální a regionální, tak v úrovni státní, kontinentální a globální. Její výzkum se však převážně realizuje specializovanými disciplínami. Propojení rozdílných aspektů klíčových otázek výzkumu interakce přírody a společnosti a posílení holistických přístupů při řešení problémů se proto stává naléhavě potřebné. Tyto klíčové problémy by měly být nejen studovány, ale též zastoupeny ve vzdělávacím procesu jako jeho integrující součást. Právě geografie (zeměpis) na základních a středních školách (i v řadě negeografických programů vysokých škol) by měla sehrát odpovídající integrující a zastřešující úlohu. Nepochopení tohoto integračního potenciálu geografie tvůrci kurikulární reformy českého školství a tradiční dělení věd/předmětů/disciplín na společenské a přírodní lze přičítat i dlouhodobé absenci podobně komplexně koncipovaného doktorského studijního programu v prostředí českého vysokého školství. Cílem doktorského studijního programu je náprava tohoto stavu. Geografie je interdisciplinárním oborem s výrazným, byť ne vždy využívaným potenciálem k multidisciplinární spolupráci. Studium se realizuje ve třech tematických směrech integrujících charakter geografických výzkumů: a) geografické myšlení, b) vývoj krajiny, c) vzdělávání v geografii; přičemž se předpokládá, že jeden z nich je stěžejním zaměřením výzkumného úsilí doktoranda. Dva zbývající pak studentovi doktorského studia umožní být v obecné, integrující problematice geografických oborů pevněji zakotven.

Řešená témata

  • Vývoj paradigmat a geografického myšlení v Česku a zahraničí. Aplikace v jednotlivých oborech geografie.
  • Analýza geografického myšlení na příkladu vybraných osobností oboru
  • Jednotlivé „školy“ v geografii a jejich vliv na rozvoj oboru.
  • Stav, vývoj a perspektivy interakce příroda-společnost v konkrétním území na různé hierarchické úrovni (lokalita, mikroregion, region kontinent)
  • Funkce krajiny, jejich změny a dopad na strukturu ploch.
  • Aplikace různých konceptů (driving forces, DPSIR, ekologická stopa aj.) ve výzkumu krajiny v Česku a zahraničí.
  • Současná přestavba vzdělávacího systému Česka (problémy, souvislosti).
  • Rámcový vzdělávací program a jeho kritické hodnocení.
  • Problémy tvorby školního vzdělávacího programu základní a střední školy z pohledu geografa.
  • Specifikace požadavků společnosti na vzdělávání v 21. století – odraz v geografii
  • Problematika transformace vědeckých poznatků do vzdělávání.
  • Vzdělávání jako celoživotní proces: aplikace v geografii.
  • Formy vzdělávání a problémy jejich aplikace s ohledem na věk účastníka vzdělávacího procesu.

Požadavky

◍ Demografie

Podrobnosti o programu Demografie

Popis programu

Demografie studuje dynamiku lidských populací. Zkoumá zejména změny velikosti, struktury i rozložení lidských populací v čase v souvislosti s dynamikou procesů porodnosti, úmrtnosti a migrací, včetně souvisejících procesů sňatečnosti, rozvodovosti, potratovosti a dalších. Populační studie v širším smyslu se zabývají souvislostmi populačního vývoje a ekonomického, sociálního, kulturního a biologického prostředí v mezinárodním i regionálním pohledu. Demografie rovněž studuje příčiny a následky populačních změn včetně prognózování demografických struktur a souvisejících procesů. Demografie poskytuje data a poznatky dalším oborům, které se zabývají lidskými populacemi, zvláště pak ekonomii, sociologii, sociálnímu lékařství, antropologii, historiografii, sociální geografii, nebo ekologii. Výsledky demografického zkoumání jsou důležité pro veřejnou správu, decizní sféru, organizaci zdravotnictví a školství, pojišťovnictví ap.

Řešená témata

  • Formování partnerských svazků a vztah k reprodukci v ČR v kontextu vyspělých zemí
  • Analýza populačních změn ČR v prostředí GIS
  • Aplikace demografických tabulek v pojišťovnictví
  • Teorie druhého demografického přechodu a její aplikace v postkomunistických zemích
  • Trendy v generační úmrtnosti v ČR
  • Vliv populační politiky na proměny české rodiny
  • Odvozené demografické prognózy
  • Determinanty demografického stárnutí
  • Regionální diferenciace současných demografických procesů
  • Historická rekonstrukce rodin
  • Demografie východní Evropy, střední Asie a Afriky
  • Studium porodnosti a asistované reprodukce
  • Demografické aspekty migrací
  • Teoretické aspekty populačního vývoje

Požadavky

◍ Didaktika geografie

Podrobnosti o programu Didaktika geografie

Popis programu

Studijní program Didaktika geografie je zaměřen na širokou škálu otázek spojených s monitoringem, inovací a hodnocením geografického vzdělávání a vzdělání jedince i společnosti. Osvojená profesní způsobilost absolventů je sycena odbornými znalostmi a dovednostmi z didaktiky geografie a částečně i dalších oborů (zejména geografie, pedagogiky, psychologie, informatiky, sociologie aj.), které jsou potřebné při řešení mezioborových témat. Úroveň těchto odborných znalostí a dovedností je srovnatelná s nároky kladenými na absolventy obdobného doktorského studia v zahraničí.

Absolvent/ka je připraven/a k samostatné i týmové vědecko-výzkumné, pedagogické i řídící činnosti v oblasti všeobecného a odborného geografického vzdělávání, resp. dokáže odborně přispět k řešení otevřených otázek v rovině plánování, projektování, realizování a posuzování geografického vzdělávání a vzdělání včetně zohlednění širšího kontextu, v rámci kterého geografické vzdělávání plní či by mělo plnit své funkce.

Příklady obsahového zaměření disertačních prací:

  • Vliv kurikulárních dokumentů na osobní pojetí výuky učitele zeměpisu
  • Faktory ovlivňující efektivitu oborového čtení ve výuce zeměpisu
  • Využívání obecně zeměpisných map: strategie žáků identifikované oční kamerou
  • Využívání tematický map: strategie žáků identifikované oční kamerou
  • Pozorování krajiny na fotografiích: strategie žáků identifikované oční kamerou
  • Oborové vědění, vidění a jednání: rozdíl mezi studenty učitelství a učiteli zeměpisu v praxi
  • Faktory ovlivňující efektivitu výuky zeměpisu v terénu
  • Geografická gramotnost školní populace: vymezení podstaty a zjištění dosažené úrovně žáků různého věku
  • Hodnocení žáků ve výuce zeměpisu: rozdíly v přístupech a požadovaných výkonech žáků
  • Maturitní zkouška ze zeměpisu: rozdíly v požadavcích na výkony žáků
  • Profesní identita učitelů zeměpisu
  • Uplatnění absolventů geografie v praxi
  • Obsahová analýza zahraničních kurikulárních dokumentů
  • Kvalita školních atlasů
  • Kvalita učebnic zeměpisu

Požadavky