Doktorské studium – studijní programy

Novinky pro akademický rok 2021/2022:

Pro nový akademický rok je možné započíst postgraduální studium ve dvou termínech. Buďto od března 2021 (nový termín) nebo od října 2021 (běžný termín). Pro nástup od března 2021 podávejte přihlášky do 31.12.2020. Po uzavření podávání přihlášek na tento nový termín bude možné podávat přihlášky pro běžný nástup ke studiu. Uzávěrka přihlášek pro nástup v říjnu 2021 je 30.4.2021.

 Kartografie, geoinformatika a dálkový průzkum Země

 

Podrobnosti o programu Kartografie, geoinformatika a dálkový průzkum Země

Popis programu

Hlavním oborem doktorandského studia je vědní obor geoinformatika, který zahrnuje širokou problematiku získávání informací o prostředí na naší planetě. Patří do ní studium otázek pořizování prostorových dat metodami dálkového průzkumu včetně fotogrammetrie, skladování prostorových dat v databázích a tvorba databází, tvorba modelů krajiny a jejích prvků a objektů včetně kartografických modelů, analýza prostorových dat a získávání informací o krajině s využitím nástrojů geografických informačních systémů. Dále obrazové analýzy, vizualizace a prezentace prostorových dat a informací v podobě klasického i elektronického kartografického díla a jejich zpřístupnění a distribuce prostřednictvím Internetu.

Řešená témata

  • Tvorba 3D modelů reliéfu
  • Vývoj zastavěného povrchu s využitím GIS
  • Tvorba databáze pro prostorová data
  • Zpracování hyperspektrálních dat
  • Radarová interferometrie
  • Sledování změn krajinné pokrývky
  • Využití družicových dat v krizovém řízení
  • Analýza starých map, atlasů a glóbů

Požadavky

Absolvování minimálně 3 odborných zkoušek z předmětů tematicky blízkých problematice řešené v disertační práci. Minimálně polovinu předepsaných zkoušek doktorand absolvuje do konce 1. ročníku studia, zbývající zkoušky do konce 2. ročníku studia. Jednu z předepsaných zkoušek doktorand zpravidla absolvuje mimo PřF UK.

Absolvování certifikované zkoušky ze světového neslovanského jazyka na minimální úrovni B2 do konce 1. ročníku studia.

Absolvování semináře doktorandů v každém roce studia s aktivní účastí v rozsahu a s obsahem odpovídajícím požadovanému stupni rozpracovanosti práce v daném ročníku studia. Během prvních dvou let studia prezentuje dílčí problematiku tématu disertace, počínaje třetím rokem přednáší rozpracovanost dizertační práce v podobě vybraných výstupů z připravované disertační práce.

Absolvování státní doktorské zkoušky (SDZ) prioritně do konce doporučené doby studia. Státní doktorská zkouška má dvě části: a) rozprava na téma disertační práce a b) oborová zkouška. Povinné publikace před obhajobou disertační práce v podobě monografie: minimálně 3 práce v recenzovaných odborných časopisech. Z uvedeného počtu musí být alespoň 1 článek zveřejněn v zahraničním recenzovaném odborném periodiku a alespoň dvě publikace otištěné v časopise s IF.

Povinné publikace v případě odevzdání dizertační práce jako monotematického souboru publikací: minimálně 6 příspěvků v recenzovaném odborném časopise. Z uvedeného počtu musí být alespoň 4 články zveřejněné v zahraničních recenzovaných časopisech a alespoň 3 články otištěny v periodiku s impaktním faktorem. Od předložených publikací se vyžaduje, aby tvořily logický, tematicky kompaktní celek a byly uvedeny a sjednoceny první a uzavřeny závěrečnou kapitolou.

Součástí odevzdané disertační práce je odborný životopis uchazeče a úplný seznam všech jeho publikací. Obojí je zpravidla uvedeno na konci práce za seznamem použité literatury. Spolu s prací student odevzdává v elektronické podobě předsedovi oborové rady stručné shrnutí hlavních výsledků práce s důrazem na jeho vlastní přínos v doporučeném rozsahu 2 stran formátu A4. Tento dokument nahrazuje autoreferát a jeho smyslem je poskytnout členům komise podklady pro odbornou diskuzi při obhajobě.

V průběhu studia doktorand absolvuje zahraniční stáž v rozsahu minimálně 3 měsíců, doporučená délka stáže je 6 měsíců.

V průběhu studia se doktorand aktivně účastní domácích a zahraničních konferencí, přičemž již v 1. ročníku studia samostatně prezentuje minimálně jeden příspěvek na vybrané akci. Od 1. ročníku studia se doktorand v úzké spolupráci se školitelem zapojuje do výzkumu. Zejména se jedná o aktivní zapojení do výzkumných projektů řešených na katedře souvisejících s tématem doktorandovy práce. Vedle toho předkládá návrhy na získání vlastních projektů určených pro podporu doktorského studia (GAUK, granty pro doktorandy apod.).

Doktorand v prezenční formě studia se aktivně podílí na činnostech souvisejících s výukou zajišťované katedrou podle potřeby jejího vedení v přiměřeném rozsahu zpravidla 4 hodin týdně. Tato činnost zahrnuje účast na výuce v některých z hlavních výukových aktivit, jako jsou přednášky, cvičení, semináře, exkurze apod. O zapojení doktoranda do pedagogické činnosti rozhoduje vedoucí katedry po konzultaci s pedagogem odpovědným za výuku daného předmětu a se školitelem.

Doktorand v prezenční formě studia se podílí na vedení bakalářských prací a jejich oponentuře, příp. ve spolupráci se školitelem i na vedení diplomových prací.

◍ Fyzická geografie a geoekologie

Podrobnosti o programu Fyzická geografie a geoekologie

Popis programu

Studijní program postgraduálního doktorského studia „Fyzická geografie a geoekologie“ navazuje na stejnojmenný studijní program magisterského studia. Ve specializacích je program zaměřen na celou šíři fyzické geografie:

  • Rozvíjí jednotlivé základní vědní disciplíny, které studují dílčí subsystémy krajinné sféry: Geomorfologie a paleogeografie kvartéru, klimatologie a meteorologie, hydrologie, biogeografie, pedogeografie a geoekologie.
  • Zabývá se syntézou geografického prostředí, kterou zajišťuje komplexní fyzická geografie. Vedle vztahů mezi přírodními složkami geografického prostředí se věnuje i interakcím mezi fyzickogeografickou a socioekonomickou sférou.

Řešená témata

  • Zákonitosti a dynamika prostorového rozšíření periglaciálních jevů v alpinském bezlesí Vysokých Sudet a Karpat
  • Metody výzkumu glaciálního a postglaciálního reliéfu v prostředí hercynských středohor střední Evropy
  • Výzkum sesuvů a dalších geodynamických rizikových procesů
  • Projevy geotektoniky v reliéfu vybraných horských jednotek Česka
  • Vznik a vývoj fluviálních akumulací
  • Vlastnosti klimatických sezon významné pro lidské zdraví
  • Morfologické, sedimentologické a limnologické poměry jednotlivých genetických typů jezer
  • Biologické hodnocení jakosti vody – srovnávací studie říčních toků a jezer fluviálního původu Modelování plošných zdrojů znečištění v podmínkách měnícího se využití území
  • Kvalita vody a sedimentů ve fluviálních jezerech Česka
  • Hodnocení ekohydrologického stavu vodních toků v kontextu Rámcové směrnice ochrany vod EU
  • Dlouhodobé změny poříčních ekosystémů v nivách toků postižených extrémními záplavami
  • Využití matematických modelů pro simulaci srážko-odtokových procesů v závislosti na změnách využívání krajiny
  • Recentní změny krajinného pokryvu v Česku a ve střední Evropě
  • Změny ve využívání krajiny a problematika opuštěné půdy
  • Ekologická sukcese na opuštěných a disturbovaných plochách
  • Metody a výzkumné aplikace dendrochronologické analýzy

Požadavky

Studijní plán obsahuje povinné předměty Obecná a regionální fyzická geografie (zkouška) a Kolokvium doktorandů (zápočet). Dále dva až tři předměty zakončené zkouškou, z nichž nejméně jeden musí být absolvován mimo PřF UK. Všechny předměty jsou rozvrženy do prvních dvou ročníků studia. Státní doktorskou zkoušku je vhodné vykonat do ukončení 2. ročníku studia, nejpozději však do konce 3. ročníku. Studijní povinnosti a jejich plnění je konkretizováno studijním plánem.

Dizertační práce obsahuje původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění (články ve vědeckých časopisech, kapitoly v monografiích). Je-li dizertace předkládána formou monotematického souboru publikací, pak celkový minimální počet původních vědeckých prací jsou 4, a z toho nejméně u dvou z nich musí být uveden autor disertace jako první. Doporučuje se, aby alespoň jeden prvoautorský článek byl v časopise s IF větším, než je aktuální medián daného oboru. V případě, že publikace dosud nevyšla, předkládá autor disertace potvrzení redakce o přijetí do tisku a současně dvě z požadovaných čtyř publikací mohou být ve fázi probíhajícího recenzního řízení. Při odevzdání dizertace formou monografie musí mít doktorand nejméně 1 článek v zahraničním časopise s IF a 2 další mohou být v databázích WoS / SCOPUS.

Doktorand v prezenční formě studia může absolvovat pedagogickou praxi formou zapojení do výuky pod vedením školitele (cvičení), podle potřeb a v úzké součinnosti s vedoucím katedry. Součástí pedagogické praxe může být i vedení a oponentura bakalářské práce.

Doktorand v průběhu studia absolvuje studijní či výzkumný pobyt v zahraničí. Zahraniční mobilita je integrální součástí studijního plánu doktoranda, její délka a charakter vycházejí z konkrétních individuálních potřeb disertace (vyžadován je min. 1 měsíc).

Účast na konferencích je integrální součástí vědecké výchovy, počet konferencí však není obligatorně stanoven.

Doktorandi v prezenční formě studia se v přiměřené formě podílejí na zajištění chodu školícího pracoviště, zejména na organizování bakalářských a magisterských obhajob a státních zkoušek, konferencí, workshopů a prezentací pořádaných školícím pracovištěm.

◍ Sociální geografie a regionální rozvoj

 

Podrobnosti o programu Sociální geografie a regionální rozvoj

Popis programu

Předmětem studia je geografická organizace společnosti a její vývoj. Jedná se zejména o analytická a syntetická hodnocení systému osídlení a procesu urbanizace, hierarchického uspořádání regionů, územní diferenciace v rozmístění sociálních a ekonomických jevů a stanovení úlohy podmiňujících faktorů. V aplikačním smyslu toto studium navazuje na řešení problémů regionálního rozvoje, administrativního členění, řešení různých typů lokalizačních úloh atd. Specifický význam je dále přikládán studiu interakce společnost, resp. člověk a přírodní prostředí a navazujícím problémům sociální ekologie. Specializované zaměření dále představují problémy spojené s jednotlivými socio-ekonomicko geografickými obory jako je geografie obyvatelstva (např. struktura a vývoj migračních vztahů, jejich motivací), geografie zemědělství, geografie průmyslu (např. lokalizační faktory), geografie služeb (např. hierarchická diferenciace obslužných zařízení středisek).

Řešená témata

  • Komplexní problémy geografické organizace společnosti
  • Prognóza urbanizace
  • Předpoklady vývoje sociálně-ekonomické regionální diferenciace
  • Regionalizace a územní členění
  • Předpoklady migračního vývoje
  • Regionální rozdíly v úmrtnosti obyvatelstva

Požadavky

Doktorand absolvuje povinně Obecné kolokvium (MPGS0014) v 1. ročníku studia (nejpozději však do konce 2. ročníku studia).

Dále doktorand volí buď předmět Teorie sociální geografie pro PGS nebo předmět Teorie regionálního rozvoje pro PGS. Další odborné zkoušky (minimálně dvě až tři) z předmětů tematicky blízkých problematice řešené v dizertační práci jsou voleny individuálně po dohodě se školitelem (náročnost zkoušky je zpravidla vyšší než v pregraduálním studiu, examinátorem zpravidla není školitel doktoranda); minimálně dvě z těchto zkoušek doktorand absolvuje do konce 1. ročníku studia, zbývající zkoušky do konce 2. ročníku studia. Jednu z předepsaných zkoušek doktorand zpravidla absolvuje mimo PřF UK v Praze.

Do konce 2. ročníku studia doktorand absolvuje Teoreticko-metodologickou rozpravu (MPGS0047). Doktorand předkládá minimálně 20 stran textu s diskuzí teorií a konceptů, z nichž vlastní dizertace vychází. Text odevzdává nejpozději do 30. dubna 2. roku studia, a to elektronicky školiteli. Nad tímto textem proběhne rozprava doktoranda se školitelem tak, aby doktorand mohl předložit přihlášku k SDZK.

Do konce 2. ročníku studia doktorand absolvuje státní doktorskou zkoušku.

Od 3. ročníku studia (včetně) doktorand každoročně prezentuje rozpracovanost dizertační práce v rámci doktorandského semináře katedry či před komisí zřízenou oborovou radou.

Do obhajoby disertační práce doktorand publikuje minimálně dva odborné články v recenzovaném vědeckém časopise, přičemž minimálně jeden článek je publikován v časopise s IF a jeden článek může být nahrazen kapitolou v odborné recenzované knize. Výjimečně (např. vzhledem k tematickému zaměření dizertace) může oborová rada uznat nahrazení článku v časopise s IF dvěma články v časopisech evidovaných v databázi WoS/Scopus. V případě, že publikace dosud nevyšla, doktorand předkládá potvrzení redakce o přijetí publikace do tisku. Akceptují se pouze publikace, které uvádějí afiliaci katedry a číslo výzkumného projektu.

Dizertace předkládaná formou monotematického souboru publikací: Minimální počet souboru publikací tvoří čtyři odborné příspěvky v recenzovaném vědeckém časopise (z nich minimálně jeden článek je publikován v časopise s IF), do souboru publikací lze zařadit i kapitoly v recenzovaných odborných knihách. Dané publikace musí tvořit určitý logický, tematicky ucelený celek, musí být uvedeny první a uzavřeny závěrečnou kapitolou. Úvodní text dizertace musí mít charakter zásadního pojednání, které vystihuje podstatu (jádro) badatelského úsilí doktoranda. V závěrečné kapitole doktorand diskutuje klíčové závěry výzkumu a možností jeho dalšího směřování (specifikuje těžiště dalšího výzkumu). Počet minimálně čtyř publikovaných textů zařazených v příloze dizertace není klíčový, podstatná je jejich kvalita a logické uspořádání souboru publikací prokazující kvality doktoranda. V případě kolektivních prací musí být specifikován autorský podíl doktoranda. Autorský podíl specifikuje první autor, vedoucí týmu, příp. školitel. Alespoň jedna z publikací musí být doktorandem publikována samostatně (autorství 100 %) a u alespoň jedné z dalších publikací musí být doktorand uveden jako první autor. Akceptují se pouze publikace, které uvádějí afiliaci katedry a číslo výzkumného projektu.

Do konce 2. ročníku studia doktorand odešle 1. publikační výstup do recenzního řízení. Do konce 3. ročníku studia doktorand odešle 2. publikační výstup do recenzního řízení. Do konce 3. ročníku doktorand vykazuje 1. publikační výstup, publikaci, která prošla recenzním řízením a je přijata k otištění. Do konce 4. ročníku doktorand vykazuje 2. publikační výstup, publikaci, která prošla recenzním řízením a je přijata k otištění.

Doktorand v presenční formě studia se zpravidla podílí na výuce zajišťované školitelem, resp. školícím pracovištěm. Participuje na přednáškách, cvičeních, seminářích, exkurzích, kurzech celoživotního vzdělávání apod. O zapojení doktoranda do pedagogické činnosti rozhoduje školitel. Nejpozději do konce 3. ročníku doktorand participuje na výuce minimálně jeden semestr v rozsahu dvě hodiny týdně.

Doktorand v presenční formě studia se podílí na vedení bakalářských, příp. ve spolupráci se školitelem i diplomových prací a jejich oponentuře. Doktorand vždy na začátku zimního semestru vypisuje 2–3 témata kvalifikačních (zejména bakalářských) prací v SIS, jako konzultanta práce uvádí zpravidla školitele.

Doktorand se podílí na zajištění výuky Odborného semináře pro diplomanty navazujícího magisterského studia, který organizuje výzkumný tým, jehož je členem; na přípravě semináře spolupracuje s dalšími doktorandy, školiteli a odbornými garanty jednotlivých tematických okruhů. V Odborném semináři se prezentují a diskutují vybrané problémy metodické či teoretické povahy. Úkolem doktoranda zajišťujícího daný seminář (možno jednotlivě či ve dvojici) je po pečlivé úvaze a poradě s garantem semináře, příp. s ostatními doktorandy, připravit dané téma, prezentovat jej před diplomanty a poté řídit odbornou diskuzi a koordinovat případné koreferáty.

Doktorand se účastní obhajob kvalifikačních prací organizovaných školícím pracovištěm.

Od prvního ročníku studia se doktorand v úzké spolupráci se školitelem zapojuje do výzkumu. Participuje na projektech zpracovávaných členy výzkumného týmu, jehož je členem. Zpravidla od 1. ročníku se doktorand uchází o vlastní grantové projekty – např. GAUK.

Do konce 3. ročníku studia doktorand absolvuje minimálně dvoutýdenní studijní pobyt na zahraniční univerzitě. Předpokládá se studijní pobyt v rámci programu Erasmus, letní škola, meziuniverzitní výměna ad.

Do konce 2. ročníku studia doktorand prezentuje příspěvek na zahraniční konferenci.

◍ Regionální a politická geografie

Podrobnosti o programu Regionální a politická geografie

Popis programu

Program je zaměřen na regionální a politické aspekty interakcí lidské společnosti a prostředí. Studovány jsou regiony na různých řádovostních úrovních (od lokální ke globální), jejich specifika, problémy a procesy, kterými jsou tyto regiony utvářeny.

Studium je cíleno na oblasti Česka i na zahraniční země. Zkoumána jsou témata týkající se:

  • politické geografie a geopolitiky
  • regionálního rozvoje
  • trvale udržitelného rozvoje
  • cestovního ruchu a rekreace
  • rozvoje dopravních systémů
  • mezinárodního rozvoje a rozvojových studií
  • globalizace a globálních problémů
  • kulturní geografie
  • geografie obyvatelstva a migrace

Řešená témata

  • Příhraniční regiony, periferní oblasti a jejich rozvoj
  • Geografie voleb
  • Vývoj geopolitických poměrů
  • Geografické aspekty nacionalismu
  • Regionální identita a procesy, které ji formují
  • Česko a EU, procesy evropské integrace
  • Cestovní ruch v Česku i v mezinárodním kontextu
  • Přírodní zdroje v procesech rozvoje
  • Otázky a problémy rozvoje mimo-evropských zemí a regionů
  • Zahraniční rozvojová spolupráce

Požadavky

Doktorand absolvuje povinně Obecné kolokvium (MPGS0014) v 1. ročníku studia (nejpozději však do konce 2. ročníku studia).

Dále doktorand volí buď předmět Teorie regionální geografie pro PGS nebo Teorie politické geografie pro PGS. Další odborné zkoušky (minimálně dvě až tři) z předmětů tematicky blízkých problematice řešené v dizertační práci jsou voleny individuálně po dohodě se školitelem (náročnost zkoušky je zpravidla vyšší než v pregraduálním studiu, examinátorem zpravidla není školitel doktoranda); minimálně dvě z těchto zkoušek doktorand absolvuje do konce 1. ročníku studia, zbývající zkoušky do konce 2. ročníku studia. Jednu z předepsaných zkoušek doktorand zpravidla absolvuje mimo PřF UK v Praze.

Do konce 2. ročníku studia doktorand absolvuje Teoreticko-metodologickou rozpravu (MPGS0047). Doktorand předkládá minimálně 20 stran textu s diskuzí teorií a konceptů, z nichž vlastní dizertace vychází. Text odevzdává nejpozději do 30. dubna 2. roku studia, a to elektronicky školiteli. Nad tímto textem proběhne rozprava doktoranda se školitelem tak, aby doktorand mohl předložit přihlášku k SDZK.

Do konce 2. ročníku studia doktorand absolvuje státní doktorskou zkoušku.

Od 3. ročníku studia (včetně) doktorand každoročně prezentuje rozpracovanost dizertační práce v rámci doktorandského semináře katedry či před komisí zřízenou oborovou radou Do obhajoby disertační práce doktorand publikuje minimálně dva odborné články v recenzovaném vědeckém časopise, přičemž minimálně jeden článek je publikován v časopise s IF a jeden článek může být nahrazen kapitolou v odborné recenzované knize. Výjimečně (např. vzhledem k tematickému zaměření dizertace) může oborová rada uznat nahrazení článku v časopise s IF dvěma články v časopisech evidovaných v databázi WoS/Scopus. V případě, že publikace dosud nevyšla, doktorand předkládá potvrzení redakce o přijetí publikace do tisku. Akceptují se pouze publikace, které uvádějí afiliaci katedry a číslo výzkumného projektu.

Dizertace předkládaná formou monotematického souboru publikací: Minimální počet souboru publikací tvoří čtyři odborné příspěvky v recenzovaném vědeckém časopise (z nich minimálně jeden článek je publikován v časopise s IF), do souboru publikací lze zařadit i kapitoly v recenzovaných odborných knihách. Dané publikace musí tvořit určitý logický, tematicky ucelený celek, musí být uvedeny první a uzavřeny závěrečnou kapitolou. Úvodní text dizertace musí mít charakter zásadního pojednání, které vystihuje podstatu (jádro) badatelského úsilí doktoranda. V závěrečné kapitole doktorand diskutuje klíčové závěry výzkumu a možností jeho dalšího směřování (specifikuje těžiště dalšího výzkumu). Počet minimálně čtyř publikovaných textů zařazených v příloze dizertace není klíčový, podstatná je jejich kvalita a logické uspořádání souboru publikací prokazující kvality doktoranda. V případě kolektivních prací musí být specifikován autorský podíl doktoranda. Autorský podíl specifikuje první autor, vedoucí týmu, příp. školitel. Alespoň jedna z publikací musí být doktorandem publikována samostatně (autorství 100 %) a u alespoň jedné z dalších publikací musí být doktorand uveden jako první autor. Akceptují se pouze publikace, které uvádějí afiliaci katedry a číslo výzkumného projektu.

Do konce 2. ročníku studia doktorand odešle 1. publikační výstup do recenzního řízení. Do konce 3. ročníku studia doktorand odešle 2. publikační výstup do recenzního řízení. Do konce 3. ročníku doktorand vykazuje 1. publikační výstup, publikaci, která prošla recenzním řízením a je přijata k otištění. Do konce 4. ročníku doktorand vykazuje 2. publikační výstup, publikaci, která prošla recenzním řízením a je přijata k otištění.

Doktorand v presenční formě studia se zpravidla podílí na výuce zajišťované školitelem, resp. školícím pracovištěm. Participuje na přednáškách, cvičeních, seminářích, exkurzích, kurzech celoživotního vzdělávání apod. O zapojení doktoranda do pedagogické činnosti rozhoduje školitel. Nejpozději do konce 3. ročníku doktorand participuje na výuce minimálně jeden semestr v rozsahu dvě hodiny týdně.

Doktorand v presenční formě studia se podílí na vedení bakalářských, příp. ve spolupráci se školitelem i diplomových prací a jejich oponentuře. Doktorand vždy na začátku zimního semestru vypisuje 2–3 témata kvalifikačních (zejména bakalářských) prací v SIS, jako konzultanta práce uvádí zpravidla školitele.

Doktorand se podílí na zajištění výuky Odborného semináře pro diplomanty navazujícího magisterského studia, který organizuje výzkumný tým, jehož je členem; na přípravě semináře spolupracuje s dalšími doktorandy, školiteli a odbornými garanty jednotlivých tematických okruhů. V Odborném semináři se prezentují a diskutují vybrané problémy metodické či teoretické povahy. Úkolem doktoranda zajišťujícího daný seminář (možno jednotlivě či ve dvojici) je po pečlivé úvaze a poradě s garantem semináře, příp. s ostatními doktorandy, připravit dané téma, prezentovat jej před diplomanty a poté řídit odbornou diskuzi a koordinovat případné koreferáty.

Doktorand se účastní obhajob kvalifikačních prací organizovaných školícím pracovištěm.

Od prvního ročníku studia se doktorand v úzké spolupráci se školitelem zapojuje do výzkumu. Participuje na projektech zpracovávaných členy výzkumného týmu, jehož je členem. Zpravidla od 1. ročníku se doktorand uchází o vlastní grantové projekty – např. GAUK.

Do konce 3. ročníku studia doktorand absolvuje minimálně dvoutýdenní studijní pobyt na zahraniční univerzitě. Předpokládá se studijní pobyt v rámci programu Erasmus, letní škola, meziuniverzitní výměna ad.

Do konce 2. ročníku studia doktorand prezentuje příspěvek na zahraniční konferenci.

Obecná geografie

 

Podrobnosti o programu Obecná geografie

Popis programu

Obecné otázky geografie jako program doktorského studia představuje snahu o nalezení styčných/průřezových témat, která propojují dosavadní programy doktorského studia. Prudký rozvoj geografických oborů v posledním půlstoletí vedl totiž k jejich mimořádné diferenciaci, přičemž společný jmenovatel jednotlivých oborů byl oslaben. Posílení vzájemných vazeb mezi jednotlivými obory geografie představuje důležitý úkol jak pro další vývoj geografie jako vědy, tak pro uspokojování aktuálních potřeb společnosti. Souvisí to se skutečností, že současná krajina jako objekt geografického studia doznává zásadních změn jak v úrovni lokální a regionální, tak v úrovni státní, kontinentální a globální. Její výzkum se však převážně realizuje specializovanými disciplínami. Propojení rozdílných aspektů klíčových otázek výzkumu interakce přírody a společnosti a posílení holistických přístupů při řešení problémů se proto stává naléhavě potřebné. Tyto klíčové problémy by měly být nejen studovány, ale též zastoupeny ve vzdělávacím procesu jako jeho integrující součást. Právě geografie (zeměpis) na základních a středních školách (i v řadě negeografických programů vysokých škol) by měla sehrát odpovídající integrující a zastřešující úlohu. Nepochopení tohoto integračního potenciálu geografie tvůrci kurikulární reformy českého školství a tradiční dělení věd/předmětů/disciplín na společenské a přírodní lze přičítat i dlouhodobé absenci podobně komplexně koncipovaného doktorského studijního programu v prostředí českého vysokého školství. Cílem doktorského studijního programu je náprava tohoto stavu. Geografie je interdisciplinárním oborem s výrazným, byť ne vždy využívaným potenciálem k multidisciplinární spolupráci. Studium se realizuje ve třech tematických směrech integrujících charakter geografických výzkumů: a) geografické myšlení, b) vývoj krajiny, c) vzdělávání v geografii; přičemž se předpokládá, že jeden z nich je stěžejním zaměřením výzkumného úsilí doktoranda. Dva zbývající pak studentovi doktorského studia umožní být v obecné, integrující problematice geografických oborů pevněji zakotven.

Řešená témata

  • Vývoj paradigmat a geografického myšlení v Česku a zahraničí. Aplikace v jednotlivých oborech geografie.
  • Analýza geografického myšlení na příkladu vybraných osobností oboru
  • Jednotlivé „školy“ v geografii a jejich vliv na rozvoj oboru.
  • Stav, vývoj a perspektivy interakce příroda-společnost v konkrétním území na různé hierarchické úrovni (lokalita, mikroregion, region kontinent)
  • Funkce krajiny, jejich změny a dopad na strukturu ploch.
  • Aplikace různých konceptů (driving forces, DPSIR, ekologická stopa aj.) ve výzkumu krajiny v Česku a zahraničí.
  • Současná přestavba vzdělávacího systému Česka (problémy, souvislosti).
  • Rámcový vzdělávací program a jeho kritické hodnocení.
  • Problémy tvorby školního vzdělávacího programu základní a střední školy z pohledu geografa.
  • Specifikace požadavků společnosti na vzdělávání v 21. století – odraz v geografii
  • Problematika transformace vědeckých poznatků do vzdělávání.
  • Vzdělávání jako celoživotní proces: aplikace v geografii.
  • Formy vzdělávání a problémy jejich aplikace s ohledem na věk účastníka vzdělávacího procesu.

Požadavky

Doktorand absolvuje povinně Obecné kolokvium (MPGS0014) v 1. ročníku studia (nejpozději však do konce 2. ročníku studia).

Další odborné zkoušky (minimálně tři až čtyři) z předmětů tematicky blízkých problematice řešené v dizertační práci jsou voleny individuálně po dohodě se školitelem (náročnost zkoušky je zpravidla vyšší než v pregraduálním studiu, examinátorem zpravidla není školitel doktoranda); minimálně dvě z těchto zkoušek doktorand absolvuje do konce 1. ročníku studia, zbývající zkoušky do konce 2. ročníku studia. Jednu z předepsaných zkoušek doktorand zpravidla absolvuje mimo PřF UK v Praze.

Do konce 2. ročníku studia doktorand absolvuje Teoreticko-metodologickou rozpravu (MPGS0047). Doktorand předkládá minimálně 20 stran textu s diskuzí teorií a konceptů, z nichž vlastní dizertace vychází. Text odevzdává nejpozději do 30. dubna 2. roku studia, a to elektronicky školiteli. Nad tímto textem proběhne rozprava doktoranda se školitelem tak, aby doktorand mohl předložit přihlášku k SDZK.

Do konce 2. ročníku studia doktorand absolvuje státní doktorskou zkoušku.

Od 3. ročníku studia (včetně) doktorand každoročně prezentuje rozpracovanost dizertační práce v rámci doktorandského semináře katedry či před komisí zřízenou oborovou radou.

Do obhajoby disertační práce doktorand publikuje minimálně dva odborné články v recenzovaném vědeckém časopise, přičemž minimálně jeden článek je publikován v časopise s IF a jeden článek může být nahrazen kapitolou v odborné recenzované knize. Výjimečně (např. vzhledem k tematickému zaměření dizertace) může oborová rada uznat nahrazení článku v časopise s IF dvěma články v časopisech evidovaných v databázi WoS/Scopus. V případě, že publikace dosud nevyšla, doktorand předkládá potvrzení redakce o přijetí publikace do tisku. Akceptují se pouze publikace, které uvádějí afiliaci katedry a číslo výzkumného projektu.

Dizertace předkládaná formou monotematického souboru publikací: Minimální počet souboru publikací tvoří čtyři odborné příspěvky v recenzovaném vědeckém časopise (z nich minimálně jeden článek je publikován v časopise s IF), do souboru publikací lze zařadit i kapitoly v recenzovaných odborných knihách. Dané publikace musí tvořit určitý logický, tematicky ucelený celek, musí být uvedeny první a uzavřeny závěrečnou kapitolou. Úvodní text dizertace musí mít charakter zásadního pojednání, které vystihuje podstatu (jádro) badatelského úsilí doktoranda. V závěrečné kapitole doktorand diskutuje klíčové závěry výzkumu a možností jeho dalšího směřování (specifikuje těžiště dalšího výzkumu). Počet minimálně čtyř publikovaných textů zařazených v příloze dizertace není klíčový, podstatná je jejich kvalita a logické uspořádání souboru publikací prokazující kvality doktoranda. V případě kolektivních prací musí být specifikován autorský podíl doktoranda. Autorský podíl specifikuje první autor, vedoucí týmu, příp. školitel. Alespoň jedna z publikací musí být doktorandem publikována samostatně (autorství 100 %) a u alespoň jedné z dalších publikací musí být doktorand uveden jako první autor. Akceptují se pouze publikace, které uvádějí afiliaci katedry a číslo výzkumného projektu.

Do konce 2. ročníku studia doktorand odešle 1. publikační výstup do recenzního řízení. Do konce 3. ročníku studia doktorand odešle 2. publikační výstup do recenzního řízení. Do konce 3. ročníku doktorand vykazuje 1. publikační výstup, publikaci, která prošla recenzním řízením a je přijata k otištění. Do konce 4. ročníku doktorand vykazuje 2. publikační výstup, publikaci, která prošla recenzním řízením a je přijata k otištění.

Doktorand v presenční formě studia se zpravidla podílí na výuce zajišťované školitelem, resp. školícím pracovištěm. Participuje na přednáškách, cvičeních, seminářích, exkurzích, kurzech celoživotního vzdělávání apod. O zapojení doktoranda do pedagogické činnosti rozhoduje školitel. Nejpozději do konce 3. ročníku doktorand participuje na výuce minimálně jeden semestr v rozsahu dvě hodiny týdně.

Doktorand v presenční formě studia se podílí na vedení bakalářských, příp. ve spolupráci se školitelem i diplomových prací a jejich oponentuře. Doktorand vždy na začátku zimního semestru vypisuje 2–3 témata kvalifikačních (zejména bakalářských) prací v SIS, jako konzultanta práce uvádí zpravidla školitele.

Doktorand se podílí na zajištění výuky Odborného semináře pro diplomanty navazujícího magisterského studia, který organizuje výzkumný tým, jehož je členem; na přípravě semináře spolupracuje s dalšími doktorandy, školiteli a odbornými garanty jednotlivých tematických okruhů. V Odborném semináři se prezentují a diskutují vybrané problémy metodické či teoretické povahy. Úkolem doktoranda zajišťujícího daný seminář (možno jednotlivě či ve dvojici) je po pečlivé úvaze a poradě s garantem semináře, příp. s ostatními doktorandy, připravit dané téma, prezentovat jej před diplomanty a poté řídit odbornou diskuzi a koordinovat případné koreferáty.

Doktorand se účastní obhajob kvalifikačních prací organizovaných školícím pracovištěm.

Od prvního ročníku studia se doktorand v úzké spolupráci se školitelem zapojuje do výzkumu. Participuje na projektech zpracovávaných členy výzkumného týmu, jehož je členem. Zpravidla od 1. ročníku se doktorand uchází o vlastní grantové projekty – např. GAUK.

Do konce 3. ročníku studia doktorand absolvuje minimálně dvoutýdenní studijní pobyt na zahraniční univerzitě. Předpokládá se studijní pobyt v rámci programu Erasmus, letní škola, meziuniverzitní výměna ad.

Do konce 2. ročníku studia doktorand prezentuje příspěvek na zahraniční konferenci.

◍ Demografie

Podrobnosti o programu Demografie

Popis programu

Demografie studuje dynamiku lidských populací. Zkoumá zejména změny velikosti, struktury i rozložení lidských populací v čase v souvislosti s dynamikou procesů porodnosti, úmrtnosti a migrací, včetně souvisejících procesů sňatečnosti, rozvodovosti, potratovosti a dalších. Populační studie v širším smyslu se zabývají souvislostmi populačního vývoje a ekonomického, sociálního, kulturního a biologického prostředí v mezinárodním i regionálním pohledu. Demografie rovněž studuje příčiny a následky populačních změn včetně prognózování demografických struktur a souvisejících procesů. Demografie poskytuje data a poznatky dalším oborům, které se zabývají lidskými populacemi, zvláště pak ekonomii, sociologii, sociálnímu lékařství, antropologii, historiografii, sociální geografii, nebo ekologii. Výsledky demografického zkoumání jsou důležité pro veřejnou správu, decizní sféru, organizaci zdravotnictví a školství, pojišťovnictví ap.

Řešená témata

  • Formování partnerských svazků a vztah k reprodukci v ČR v kontextu vyspělých zemí
  • Analýza populačních změn ČR v prostředí GIS
  • Aplikace demografických tabulek v pojišťovnictví
  • Teorie druhého demografického přechodu a její aplikace v postkomunistických zemích
  • Trendy v generační úmrtnosti v ČR
  • Vliv populační politiky na proměny české rodiny
  • Odvozené demografické prognózy
  • Determinanty demografického stárnutí
  • Regionální diferenciace současných demografických procesů
  • Historická rekonstrukce rodin
  • Demografie východní Evropy, střední Asie a Afriky
  • Studium porodnosti a asistované reprodukce
  • Demografické aspekty migrací
  • Teoretické aspekty populačního vývoje

Požadavky

Individuální studijní plán musí obsahovat minimálně tři odborné zkoušky z předmětů tematicky blízkých problematice řešené v disertační práci, které student absolvuje do konce 3. ročníku studia. Individuální studijní plán je připravován ve spolupráce studenta a školitele na začátku studia.

Disertační práce ve formě původního vědeckého spisu má být v doporučeném rozsahu 150–300 stran včetně příloh, student má během studia mít dvě publikace publikované nebo přijaté do tisku v odborném recenzovaném časopise. Alespoň jedna publikace musí být v časopise s IF nebo v časopise z databáze Scopus.

Má-li práce formu monotematického souboru publikací, je požadováno minimálně sedm publikací v odborných recenzovaných časopisech (alespoň dvě publikace musí být v časopise s IF nebo v časopise z databáze Scopus) nebo kapitoly v recenzovaných odborných knihách. Celkový rozsah disertační práce v tomto případě je minimálně 120 stran bez příloh. Podíl na výuce je koordinován se školitelem a vedoucím katedry (u prezenčního studia). Předpokládá se účast na vedení a/nebo hodnocení bakalářských a magisterských prací (u prezenčního studia).

Dalšími povinnostmi je se každoročně účastnit seminářů, kde jsou prezentována rozpracovaná témata disertačních prací všech doktorandů a taktéž se každým rokem zúčastnit alespoň jedné demografické konference (domácí nebo zahraniční), kde bude prezentovat poster nebo student přednese příspěvek.

Doktorand v prezenční formě studia se podílí na zajištění aktivit realizovaných katedrou (například konference a semináře pořádané katedrou, přijímací řízení, apod.).

◍ Didaktika geografie

Podrobnosti o programu Didaktika geografie

Studijní program Didaktika geografie je zaměřen na širokou škálu otázek spojených s monitoringem, inovací a hodnocením geografického vzdělávání a vzdělání jedince i společnosti. Osvojená profesní způsobilost absolventů je sycena odbornými znalostmi a dovednostmi z didaktiky geografie a částečně i dalších oborů (zejména geografie, pedagogiky, psychologie, informatiky, sociologie aj.), které jsou potřebné při řešení mezioborových témat. Úroveň těchto odborných znalostí a dovedností je srovnatelná s nároky kladenými na absolventy obdobného doktorského studia v zahraničí.

Absolvent/ka je připraven/a k samostatné i týmové vědecko-výzkumné, pedagogické i řídící činnosti v oblasti všeobecného a odborného geografického vzdělávání, resp. dokáže odborně přispět k řešení otevřených otázek v rovině plánování, projektování, realizování a posuzování geografického vzdělávání a vzdělání včetně zohlednění širšího kontextu, v rámci kterého geografické vzdělávání plní či by mělo plnit své funkce.

Příklady obsahového zaměření disertačních prací:

  • Vliv kurikulárních dokumentů na osobní pojetí výuky učitele zeměpisu
  • Faktory ovlivňující efektivitu oborového čtení ve výuce zeměpisu
  • Využívání obecně zeměpisných map: strategie žáků identifikované oční kamerou
  • Využívání tematický map: strategie žáků identifikované oční kamerou
  • Pozorování krajiny na fotografiích: strategie žáků identifikované oční kamerou
  • Oborové vědění, vidění a jednání: rozdíl mezi studenty učitelství a učiteli zeměpisu v praxi
  • Faktory ovlivňující efektivitu výuky zeměpisu v terénu
  • Geografická gramotnost školní populace: vymezení podstaty a zjištění dosažené úrovně žáků různého věku
  • Hodnocení žáků ve výuce zeměpisu: rozdíly v přístupech a požadovaných výkonech žáků
  • Maturitní zkouška ze zeměpisu: rozdíly v požadavcích na výkony žáků
  • Profesní identita učitelů zeměpisu
  • Uplatnění absolventů geografie v praxi
  • Obsahová analýza zahraničních kurikulárních dokumentů
  • Kvalita školních atlasů
  • Kvalita učebnic zeměpisu